K sepsání tohoto článku mě vedla nedávná zkušenost, když jsme se zákazníkem z oblasti stavebních strojů řešili jejich požadavek na čistotu. Do ruky se mi dostala krásná prezentace „cleanliness proces“ od německého konkurenta.
Když jsem si ji prostudoval, v zásadě jsem se nic světového nedozvěděl a v porovnání s naším nastaveným procesem ve výrobě bych je hodnotil známkou 3+. Naše společnost jenom za poslední dva roky investovala 80 tis Eur do zařízení na čištění hadic a ohýbaných trubek. Disponujeme jedinečnou laboratoří, teamem laborantů a pracovníci jsou pravidelně školeni (proces je ošetřován).
Pevné částice v hydraulických kapalinách mohou rychle způsobit problémy na zařízení a vést k fatálním poruchám hydraulických systémů. Tyto částice jsou často přiváděny do hydraulického systému právě prostřednictvím hadicových a trubkových vedení. V našem oboru hydrauliky se setkáváme se dvěma normami, které popisují a standardizují úroveň čistoty.
a) norma ISO 4406: 1999 a NAS1638 „Hydraulické kapaliny – Kapaliny – Metoda kódování úrovně znečištění pevnými částicemi“. Tato norma uvádí metodu stanovení kódu používaného při definování množství pevných částic v kapalině. Jedná se o zažitou normu, pokud měříme čistotu oleje. K této normě se podrobně vrátím v příštím magazínu.
b) norma ISO 16232/VDA19 „CLEANLINESS SPECIFICATIONS“. Tato metoda popisuje stanovení kódu používaného při definování množství pevných částic v přepočtu na plochu 1000 cm2 nebo na objem 100 cm3. Někdy se jí také říká gravimetrická metoda. Tato norma je pro nás jako výrobce hydraulických rozvodů důležitá a nyní se na ni zaměříme.
Pokud se nás zákazník zeptá, jestli dodržujeme normu ISO 16232/VDA, tak nelze jednoznačně odpovědět. Zákazník si musí sám stanovit jaké částice mohou být uvnitř hadic nebo trubek. Maximální počet a velikost se definuje pomocí kódu, který se skládá z kombinace písmene a číslice. Pokud máme od zákazníka stanovený kód, je už jenom na nás, jaký způsob čištění při výrobě hadice nebo trubky použijeme.
Při výrobě hadic a ohýbaných trubek používáme tyto metody:
profouknutí vzduchem – základní metoda, každá hadice je u nás ve výrobě profukována vzduchem. Profukem je vybaven každý kolotoč (automat na výrobu hadic), nebo se profukuje ručně po nasazení koncovek.
prostřelení projektilem – jedná se o nejúčinnější metodu, ale pozor, musí se prostřelovat před nasazením koncovek a musí se použít správné projektily (používáme tvrdší pěnu SR75).
propláchnutí – velice účinná ale časově náročná metoda, po propláchnutí se hadice musí nechat důkladně vyschnout. Zejména u kolenových koncovek může docházet ke korozi.
Pro dosažení lepší úrovně čistoty lze tyto metody kombinovat nebo je opakovat.
2x prostřelovací zařízení PTC SYSTEMS®,
2x proplachovací zařízení UNIFLEX RG10,
každý automat má zabudovaný krok-profuk.
Předpokladem pro dodržení čistoty jsou však triviální zásady, které musí každý pracovník ve výrobě ctít a dodržovat.
Jedná se o těchto 5P pilířů:
stále čisté pracoviště
na montáži se mohou používat pouze plastové palety (nesmí být dřevěné)
koncovky, se kterými se manipuluje po dílně, musí být uloženy v plastových krabicích
koncovky se skladují v uzavřeném zakladači Modula
každá hadice musí být na konci zaslepena.
Abychom čistotu v našich výrobcích mohli soustavně kontrolovat, disponujeme vlastní laboratoří, vybavenou mikroskopem KEYENCE se speciálním softwarem pro měření částic dle VDA19. Měří se všechny částice, které se vypláchnou ze vzorku a ty se dále rozlišují na kovové a nekovové. V laboratoři se kontrolují první vzorky, které odcházejí k zákazníkovi, provádíme namátkovou interní kontrolu, nebo měříme na požádání našich zákazníků.
Na závěr: pro hydraulické rozvody doporučujeme úroveň čistoty CCC=A(H-I6/J2/K-L0/M-N00). Tuto úroveň má stanovenou kupříkladu německý výrobce zemědělských strojů CLAAS nebo JOHN DEERE.
Výňatek článku z posledního čísla podnikového magazínu CHARVÁT®. Časopis je převážně určen našim zaměstnancům, dodavatelům a zákazníkům.
Text: Štěpán Mejstřík, redakční úpravy: Jiří Franc
